Vady a poruchy svrchní vrstvy vnějších kontaktních zateplovacích systémů (ETICS)

1  ÚVOD

Ačkoliv se zdálo, že rozpočtové škrty v roce 2011 způsobí pokles výroby expandovaného polystyrenu (EPS) a tím pádem i pokles stavební výroby v oboru zateplování staveb opak je pravdou. Spotřeba pěnového polystyrenu (EPS), kde dominantní aplikací jsou tepelné izolace budov, vzrostla v ČR za rok 2011 o 9,0 %, v Evropě pak o 3,3 % [1]. Zateplování budov vnějšími kontaktními systémy (ETICS) má tak stálou vzestupnou tendenci. S tím souvisí neklesající počet ETICS, které vykazují nejrůznější vady nebo poruchy. Vady a poruchy ETICS, způsobené nevhodným použitím tepelné izolace, nerespektováním správně provedených konstrukčních detailů popř. nevhodným návrhem či provedením mechanického kotvení byly již v minulosti poměrně podrobně popsány v různých publikacích. Vadami a poruchami svrchního souvrství ETICS se již tolik publikací nezabývá.
Cílem článku je ukázat, že svrchní souvrství ETICS ve velké míře rozhoduje o konečné kvalitě ETICS a jeho vnímání uživatelem, neboť tyto vady a poruchy jsou téměř vždy viditelné přímo na zateplovaném objektu. Článek ukazuje do jaké míry rozhoduje o výskytu vady nebo poruchy nevhodně zvolený barevný odstín fasády, nesprávné provedení výztužné vrstvy nebo výběr nevhodného typu omítky coby finální vrstvy. Snahou autora je provést základní systematické roztřídění vad a poruch svrchní vrstvy ETICS včetně určení nejpravděpodobnějších příčin, tak, aby toto třídění bylo použitelné pro soudní znalce, kteří budou v praxi řešit případy nároku na náhradu škody vzniklou těmito vadami.

2  SVRCHNÍ VRSTVA ETICS

Pro účely tohoto článku budu svrchní vrstvou ETICS rozumět armovací stěrku, výztužnou síťovinu a finální povrchovou úpravu, která je tvořena zpravidla omítkou. Právě ve svrchní vrstvě se objevuje velké množství převážně viditelných vad a poruch, které lze bez velkých dodatečných nákladů jen těžko odstranit.

2.1  Druhy omítek používaných jako finální vrstva ETICS

Úkolem omítky je chránit fasádu před atmosférickými vlivy, zajišťovat trvanlivost ETICS a svou strukturou a barvou vytvářet pěkný vzhled budovy [2]. Na fasádách ETICS se převážně používají difuzně otevřené tenkovrstvé omítky, které jsou strukturované. Struktura omítky je docílena skladbou kameniva v rozsahu od 0,5 do 3 mm velikosti zrna. Faktor difuzního odporu μ se pohybuje v rozmezí 20 – 120, součinitel tepelné vodivosti λ bývá okolo 0,7 W/(m2.K). Součinitel tepelné vodivosti však není parametr, který by byl právě při použití u ETICS výrazněji sledován. Do omítky se nesmí přidávat žádné přísady pokud to technologický předpis výrobce přímo nepředepisuje. Na finální kvalitu má výrazný vliv teplota, při které se omítka provádí. Pokud poklesne teplota pod 5°C (u některých výrobců pod 8°C) neměla by být omítka realizována. Mé osobní zkušenosti s aplikací příměsí do omítkové směsi, které dovolují nanášení omítky i za nižších teplot vedou k viditelně jiným odstínům zvolené barvy než u omítky stejného barevného odstínu, ale bez přísad. Ve většině případů je nutné před provedením omítky ještě provést penetrační nátěr.

2.1.1  Akrylátové omítky

Akrylátové omítky jsou pravděpodobně nejpoužívanějším a nejrozšířenějším druhem tenkovrstvých omítek používaných jako finální vrstva ETICS. Pojivem je v tomto případě akrylátová, popř. styren-akrylátová disperze. Mezi další přísady patří jemná plniva a voda. Tato směs obaluje drobné kamenivo, které vytváří typickou strukturu omítky. Mezi hlavní výhody této omítky patří poměrně vysoká pružnost, vodopropustnost, faktor difuzního μ se pohybuje v rozmezí 30-75, někteří výrobci udávají dokonce rozmezí 120-150, což je poměrně vysoké číslo.

2.1.2  Silikátové omítky

Svým složením se velmi podobají akrylátovým omítkám, podstatný rozdíl je ale v pojivu. Zde se používá draselné sklo. Působením vzdušného oxidu uhličitého a vysycháním se vylučuje gel oxidu křemičitého, který je příčinou samovolného tuhnutí omítkové směsi [2]. Doplňkovým pojivem bývá akrylátová disperze. Charakteristická je pro tento typ omítky vodoodpudivost, odolnost vůči znečištění a mikroorganizmům a velmi dobrá paropropustnost. Dále je pro ně typické, že při zrání vytváří přirozeně potaš, která může vytvořit na povrchu bílý výkvět, ten by měl však časem zmizet. Na výztužné vrstvě ETICS se nesmí objevit sádrové vysprávky, silikátová omítka s nimi reaguje za vzniku bílých skvrn. Faktor difuzního odporu μ se pohybuje v rozmezí 40-60.

2.1.3  Silikonové omítky

Jako pojivo je používaná silikonová pryskyřice. Právě silikonová disperze zajišťuje hydrofobní účinky. Výrobci tohoto typu omítky rádi v prodejních materiálech označují tuto omítku jako samočistíci. Mezi další přísady patří minerální plniva, pigmenty, voda. Faktor difuzního odporu μ se pohybuje v rozmezí 60-80. Mezi její hlavní výhody patří menší náročnost na zpracování.

2.1.4  Mozaikové omítky

Tyto omítky jsou složeny z pestrobarevného kameniva, které je k sobě pojeno akrylátovou disperzí. Plnivem jsou barevné vápencové drtě, popř. kamínky, které se vyrábí obalováním zrn křemenného písku barevnou glazurou z minerálních pigmentů a syntetické pryskyřice. Tyto omítky se používají převážně k finální úpravě soklů, nanášejí se na extrudovaný polystyren (nesmí mít hladký povrch), který většinou tvoří tepelnou izolaci soklu ETICS.

2.1.5  Nové trendy, výzkumy omítkovin pro ETICS

V současné době probíhá výzkum lehkých omítkových směsí, na bázi lehkého kameniva z obsidiánu a vápenného hydrátu. Tyto omítky vykazují velmi dobrý poměr tepelněizolačních a mechanických vlastností, a to především v případě, že je jako pojivo použit metakaolin nebo elektrárenský popílek (případně kombinace obou) [3]. Jejich vysoká pórovitost, nízká objemová hmotnost určuje poměně velký potenciál pro použití těchto nově vyvíjených omítek pro finální úpravy ETICS. Bohužel jejich hlavní nevýhodou je poměrně vysoká cena. Pro další informace odkazuji na [2].

2.2  HBW index

Ideální stav nastává pokud vnější omítka a podklad mají stejný koeficient roztažnosti, který závisí na druhu pojiva omítky, plniva, tj. kameniva a jeho kvalitě. V případě aplikace omítky na cihelné nebo kamenné zdivo nedochází k výraznějším teplotním rozdílům na povrchu omítky a v těchto případech se není nutno indexem HBW zabývat. Naprosto opačná je ale situace při aplikaci omítky na ETICS. Tepelný izolant neumožňuje přenos tepelné energie do zdiva a svrchní vrstva ETICS se tak zahřívá a následně (např. přes noc) ochlazuje, což má za následek vznik tahového napětí, které je dáno teplotní roztažností materiálu. Jak ukáži dále, velké teplotní změny však mohou probíhat i během velice krátkého časového úseku.
Index HBW (z německého Hellbezugswert) je součinitel světlosti (někdy označován též jako relativná zářivost fasády), který v procentech vyjadřuje jaké množství dopodajícího slunečního záření se odráží od povrchu fasády. Zbytek, tedy rozdíl mezi HBW a 100% se fasádou pohlcuje. Černá barva odpovídá indexu HBW 0 %, bílá barva indexu HBW 100 %. Většina výrobců udává, že odstíny s indexem HBW pod 25 % nedoporučuje používat na větší plochy. Existují speciální výztužné vrstvy s uhlíkovými vlákny, které jsou schopny přenášet vysoká napětí způsobené tepelnou roztažností i při HBW okolo 9 %.
Právě index HBW má výrazný vliv na vznik různých mikrotrhlinek, prasklin a dalších imperfekcí svrchní vrstvy ETICS. Z logiky věci totiž vyplývá zřejmá hypotéza, že fasády s nižším indexem HBW přijímají nutně více tepelné energie zejména ze slunečního záření a tedy se i více zahřívají. To má především smysl sledovat právě u ETICS, kde vrstva izolantu zabraňuje přenosu tepelné energie do obvodového zdiva. Průběhy teplot ve svrchní vrstě ETICS ukazuje další kapitola.

2.3  Průběh teplot ve svrchní vrstvě ETICS

Jak se ukazuje, průběh teplot ve svrchní vrstvě ETICS má nezanedbatelný vliv na vznik případných vad a poruch omítkové vrstvy. Různí autoři (např. Doc. Ing. Jiří Lank, CSc, Ing. Pavel Hlaváček) uvádějí teplotní výkyvy na jihozápadních fasádách v rozmezí 80-100 °C. Jelikož jsem nenašel publikaci, která by se zabývala měřením teplot ve svrchní vrstvě ETICS v průběhu dne za různého počasí a v různých ročních obdobích, rozhodl jsem se tato měření provést.
Měření probíhalo na fasádách základní školy v Ostrovní ulici ve Štětí, která byla kontaktně zateplena v průběhu roku 2009. Jako izolant byla použita minerální vata o tloušťce 120 mm se součinitelem tepelné vodivosti λ=0,04 W/m, která byla lepena a mechanicky kotvena na plynosilikátový podklad. Druh omítky – silikonová. Škola byla postavena v konstrukční soustavě M71 v roce 1979. K měření teploty ve fasádě jsem použil vpichový teploměr DT 301021 s termočlánkem. K měření teploty okolního vzduchu jsem použil klasický rtuťový teploměr. Měření probíhalo jeden týden v měsíci červnu 2011 a srpnu 2011. Dále jsem provedl měření v březnu 2012. Z měření jsem vybral dny se stálým počasím v tom smyslu, že nedocházelo k výraznějším změnám v oblačnosti (ty mají velký vliv na krátkodobé průběhy teplot). Měření 20.7.2011 proběhlo za oblačnosti, naopak měření ze dne 22.8.2011 bylo provedeno za slunečného počasí, stejně tak měření 16.3.2012. Měření teploty ve fasádě a okolního vzduchu probíhalo vždy po 1 hodině od 5.00 hod do 23.00 hod. Jelikož mě i zajímal vliv indexu HBW na průběh teplot, zvolil jsem k měření 2 barvy fasád. Na jižních fasádách žlutou s indexem HBW 79 % a sytě oranžovou s indexem HBW 44 %. Následující obrázek ukazuje 3D schéma základní školy vymodelované v software Google SketchUp:


                                              Obr. 1 - 3D schéma základní školy ve Štětí

Pro lepší představu o měřených fasádách rovněž přikládám fotografii obou fasád, na kterých jsem prováděl měření:


                                           Obr. 2 - Jižní fasáda žlutá s indexem HBW 79 % 


                                         Obr. 3 - Jižní fasáda oranžová s indexem HBW 44 % 

Na následujících grafech je možné vidět jak závisí teplota ve fasádě na meteorologických podmínkách (přesněji na tom, jestli je oblačno nebo slunečno) a na indexu HBW. Je zajímavé, že i v zimních měsících, kdy nejsou teploty okolního vzduchu tak vysoké dosahuje teplota ve svrchní vrstvě fasády ETICS až 49°C při HBW 44 %. U omítky s HBW 79 % byly naměřené teploty nižší až o 16°C.


      Graf 1 - Průběh teplot ve fasádě (zelená barva) a okolního vzduchu (modrá barva), měření 20.7.2011,
                  oblačno, HBW 


      Graf 2 - Průběh teplot ve fasádě (zelená barva) a okolního vzduchu (modrá barva), měření 22.8.2011,
                  slunečno, HBW 79 %


      Graf 3 - Průběh teplot ve fasádě (zelená barva) a okolního vzduchu (modrá barva), měření 16.3.2012,
                  slunečno, HBW 79 %


      Graf 4 - Průběh teplot ve fasádě (zelená barva) a okolního vzduchu (modrá barva), měření 20.7.2011,
                  oblačno, HBW 44 %


      Graf 5 - Průběh teplot ve fasádě (zelená barva) a okolního vzduchu (modrá barva), měření 22.8.2011,
                  slunečno, HBW 44 %


      Graf 6 - Průběh teplot ve fasádě (zelená barva) a okolního vzduchu (modrá barva), měření 16.3.2012,
                  slunečno, HBW 44 %

Uvedený, téměř ukázkový průběh teplot je dán především výběrem dnů se stálou oblačností nebo slunečností. Jak ukazují měření např. RNDr. Jiřího Hejhálka, teploty se mohou měnit skokově i během velmi krátké doby. Na grafu č. 7 je uveden průběh teplot ve fasádě ETICS po zatažení oblohy:


      Graf 7 - Průběh teplot ve fasádě po zatažení oblohy, během několika minut klesla teplota fasády o 45°C,
                  zdroj: RNDr. Jiří Hejhálek

Je tedy zřejmé, že výzužná vrstva ETICS musí odolávat poměrně velkým změnám napětí způsobených tepelnou roztažností i ve velmi krátkém časovém úseku. Pokud je výtužná vrstva provedena z nevhodného materiálu či výztužné síťoviny může dojít k tvorbě prasklinek, trhlinek, puchýřků apod.

2.4  Výztužná vrstva ETICS

Výztužnou vrstvou ETICS rozumím stěrkovou vrstvou, do které je vtlačena výztužná síťovina. Tloušťka stěrkové vrstvy se pohybuje v rozmezí od 5 – 10 mm. V praxi se často používá termín "natáhnout do lepidla", což neznamená nic jiného, než že se provede stěrkování s výztužnou vrstvou. Výztužná vrstva musí být vždy min. o 10 cm přeložena. Tam, kde je síťovina přerušena není výztužná vrstva schopna přenášet vznikající namáhání. Důležité je, aby síťovina byla do stěrkové vrstvy vtlačena. Je nepřípustné její provizorní připevnění k izolantu a následné vtlačování stěrkové hmoty. Tento způsob nepřipouští žádný z dodavatelů ETICS na českém trhu. Síťovina musí být dostatečně kryta stěrkovou hmotou. Technologické předpisy výrobců ETICS a také ČSN 73 2901 vyžadují bezpečné krytí síťoviny a dostatečnou tloušťku výztužné vrstvy. Zároveň musí být tato vrstva dostatečně rovinná. Pokud tomu tak není, tak v důsledku změny tloušťky vrstvy a polohy výztužné síťoviny je narušena schopnost této vrstvy přenášet vzniklá namáhání. Důležité je rovněž zesíleně vyztužit oblast rohů otvorů výplní pomocí diagonálního pásu dodatečné síťoviny. Toto opatření eliminuje možnost vzniku trhlin právě v rozích stavebních otvorů. Stěrková hmota musí být určena pro daný ETICS, není přípustné použití necertifikované nebo pro danou skladbu ETICS neověřené stěrky. Výztužná síťovina se stěrkovou hmotou musí být dotažena až ke hraně ukončující zakládací lišty. Pokud tomu tak není, vznikají vodorovné s svislé trhliny v místě zakládací lišty, později může dojít i k opadávání omítkových a stěrkových úprav [4]. Jak bude ukázáno v kapitole č.3 je častou příčinou vzniku trhlin i tzv. dvojité stěrkování, což je případ, kdy na již zaschlou stěrku je nanesena další vrstva stěrky.

3  NEJČASTĚJŠÍ VADY A PORUCHY SVRCHNÍ VRSTVY ETICS A JEJICH PŘÍČINY

Při posuzování vad a poruch svrchních vrstev ETICS je asi největší výhoda skutečnost, že se dají pozorovat vizuálně. Samozřejmě se i dají přeměřit zejména co se týče délek a rozsahu trhlin, výkvětů apod. a to běžným měřidlem. Tato výhoda je ale zároveň i nevýhodou, neboť může dojít při vizuální kontrole a diagnostice ke spokojenému konstatování příčiny vady, která se jeví jako vada ve výztužné vrstvě, ačkoliv skutečná příčina může být ukryta např. v použití nevhodných kotevních hmoždinek jak ukazuje následující obrázek:


               Obr. 4 - Trhlina způsobená použitím nevhodných typů hmoždinek, zdroj: Ing. Petr Lorenc

Na obrázku č. 4 je zobrazena trhlina, která může ukazovat na to, že v rozích okenních otvorů nebyl použit výztužný diagonální pás, další hypotézou může být např. to, že došlo k sednutí základů, čemuž by i odpovídal horizontální průběh trhliny mezi okny. Pravdou nakonec bylo, že byly použity nevhodné hmoždinky, které nepřenesly zatížení od poměrně masívního zateplení a ohly se. Vlivem ohybu došlo k tomu, že izolant ETICS sjel o určitou vzdálenost dolů, čímž vzniklo tahové napětí, které výztužná vrstva již nebyla schopna přenést. Schéma je zobrazeno na obr. 5 (ohyb hmoždinek je patřičně zvětšen):

                                                  
                                     Obr. 5 - Ohyb hmoždinek, zdroj: Ing. Petr Lorenc

Před hodnocením příčin vad a poruch svrchní vrstvy ETICS je tedy vždy nutné pamatovat na to, že vada nebo porucha v této vrstvě může být způsobena např. už na úrovni nevhodného lepení, kotvení, nerovinnosti původního podkladu apod. Nesmíme ani zapomínat na to, že některé problémy mohou být způsobeny i nedostatečnou údržbou. Dále uvádím nejčastější vady nebo poruchy svrchní vrstvy ETICS jejichž příčiny spočívají přímo v této vrstvě, včetně důsledků, které to může mít.

3.1  Pinholes [5]

Pod tímto zvláštním názvem se skrývají malé otvory o velikosti cca 1 mm, které se nacházejí v omítce. V malém množství nezpůsobují potíže, jejich větší množství je ale nežádoucí, protože snižuje životnost omítky a také její ochrannou funkci. Převážně se tedy jedná o vadu estetickou a funkční. Důsledkem může být nevzhledná šlemem zaplavená struktura s mikroprasklinami [6]. Příčina spočívá v prasknutí vzduchové bublinky zadržené v pastózní omítce nebo nátěru. Zasychající omítka či barva není schopna v místě prasknutí vytvořit slitou vrstvu, na povrchu pak zůstane zatuhlá dírka. Další příčinou může být chyba při technologickém zpracování [7] nebo v nepříznivých podmínkách zrání. Obojímu se dá zabránit na stavbě důsledným dodržováním technologických předpisů výrobců. Pro více informací o pinholes viz např. [8].


                                       Obr. 6 - Pinholes na RD v Krupce, zdroj: Ing. Petr Lorenc

3.2  Termoprecipitace

Vlivem slunečního záření, povětrnostních podmínek apod. dochází k situaci, kdy některé stavby mají teplotu vyšší a některé nižší. Vzniká tak teplotní gradient, který způsobuje pohyb aerosolu (proudění, termodifúzi nebo termoforézu). Molekuly vzduchu více narážejí na částice v aerosolu a tak je posunují do chladnějšího místa [9]. Tento děj se může odehrávat i za velice nízkých rozdílů teplot, např. desetin °C. Důsledkem je usedání částic na místa, která jsou chladnější (paradoxně jsou lépe zateplena) než na okolních místech. Takto dochází k vykreslování prachových map na zateplovaných konstrukcích s vyšším tepelným odporem R.


               Obr. 7 - Ukázka termoprecipitace na levé straně budovy, kde je nosná konstrukce,
                           zdroj: Viktor Kaulich

Obrázek č. 7 ukazuje prokreslení nosného skeletu (sloupu z železobetonu) na zateplenou fasádu bytového domu v Praze, kde prachové částice ulpěly na levé straně domu, jsou viditelné též v oblasti stropních kosntrukcí. Jedná se o severní fasádu, která není přímo osluněna. Zašpiněné plochy jsou ty s paradoxně vyšším tepelným odporem R a jsou tedy zatepleny izolantem s větší tloušťkou než je tomu u výplňového zdiva. V praxi se může jednat o velice zajímavý soudně inženýrský problém, neboť izolant ETICS je z hlediska tepelné techniky navržen naprosto správně a problém termoprecipitace nelze z konstrukčních důvodů zcela eliminovat. Na tomto jevu se také podílí stav ovzduší. Nicméně, vhodným konstrukčním návrhem lze termoprecipitaci výrazně eliminovat. Ačkoliv se tedy jedná spíše o vadu návrhu ETICS dovolil jsem si ji zařadit mezi vady svrchní vrstvy neboť se jedná o zajímavou problematiku.

3.3  Trhliny

Problematika trhlin svrchních vrstev ETICS je velice obsáhlá. Zde jsou zařazeny ty, které mají příčinu ve výztužné vrstvě.

3.3.1  Trhliny vedoucí z rohů oken

Pokud není příčinou přímo sednutí izolační vrstvy ETICS, tak jak jsem ukázal v úvodu této kapitoly je téměř vždy příčinou těchto trhlin neprovedení diagonálních výztuží v rozích výplní otvorů.


                          Obr. 8 - Trhlina v rohu stavebního otvoru, zdroj: Ing. Pavel Svoboda

Další možnou příčinou tohoto jevu může být i nevhodně provedená vazba izolantu v rohu otvoru, zde musí být proveden výřez okolo okna, tzv. hokejka (vyříznutí izolantu do tvaru písmene "L").

3.3.2  Vertikální trhliny

Nejčastější příčinou těchto typů trhlin bývá nedodržení přesahů výztužné síťoviny. Důsledkem je vznik vertikální trhliny v místě, kde končí jeden pás síťoviny a začíná další.


           Obr. 9 - Vertikální trhliny v místě, kde nedošlo k přesahu síťoviny, zdroj: Ing. Pavel Svoboda

3.3.3  Horizontální trhliny u zakládací lišty

Tyto thliny vznikají zhruba 1 cm nad zakládací lištou a jsou způsobeny nedotažením výzužné síťoviny a stěrkové hmoty až k zakládací liště. Také se může jednat o situaci, kdy zhotovitel ETICS použil necertifikované zakládací lišty. Většina systémů ETICS totiž dnes nabízí zakládací lištu s integrovanou výztužnou síťovinou, který zmíněnou vadu eliminuje.


                          Obr. 10 - Horizontální trhlina u zakládací lišty, zdroj: Ing. Petr Lorenc

3.3.4  Trhliny probíhající nahodile v různých směrech

Zde je nutné vždy zvážit, jestli příčnou těchto typů trhlin není ukryt např. v nerovinnosti původní konstrukce, která byla dodatečně kontaktně zateplena. Co se týče příčin ve svrchní, výztužné vrstvě může dojít ke vzniku trhlin v důsledku nesprávné přípravy této vrstvy, resp. stěrky, která je nanesena 2x, přičemž druhá vrstva je nanesena po zaschnutí první vrstvy. Následující obrázek ukazuje vznik trhliny na zateplené fasádě rodinného domu, kde byla provedena první vrstva stěrky, poté řemeslníci odešli na oběd a po návratu provedli druhou vrstvu stěrky na první, již zaschlou.


      Obr. 11 - Provedení dvojího stěrkování, na obrázku s již provedenou sondou, zdroj: Ing. Petr Lorenc

3.4  Opadání omítkové vrstvy, puchýře

Příčiny opadání omítky a vznik puchýřů mohou mít celou řadu příčin.
• Omítka má příliš nízký index HBW
• Mohlo dojít k opadání vlivem mechanického poškození např. při demontáži lešení
• Zanedbaná údržba, např. byl ponechán napadaný sníh dlouhou dobu ležet na zateplené fasádě
• Vliv vlhkosti, např. z podloží kapilární vzlínavostí, průsakem vody z teras, balkonů apod.
• Nedodržení technologickách předpisů, kdy je např. na výztužnou vrsvu proveden štuk a na tuto vrstvu natažena omítka
• Provedení výztužné vrstvy na hladký, nezdrsnělý XPS polystyren v oblasti soklu
• Neprovedení penetračního nátěru na výzužnou vrstvu
• Zvlněná, nerovinná výztužná vrstva


                       Obr. 12 - Omítka s příliš nízkým indexem HBW, zdroj: Ing. Ivan Vaněček, CSc.


                         Obr. 13 - Provedení omítkové vrstvy na štuk, zdroj: Ing. Václav Dolejš


                      Obr. 14 - Odpadnutí mozaikové omítky z hladkého XPS, zdroj: Ing. Petr Lorenc

3.5  Napadení plísněmi, řasami

Napadení fasády ETICS plísněmi popř. řasami může mít příčinu v přímé kontaminaci nebo ve vnesené vlhkosti. Na dalším obrázku je případ bytového domu v Boršově, kde došlo ke kontaminaci fasády plísní od podlážky použitého lešení při provádění ETICS, což dokladuje ostré rozhraní na fasádě mezi částmi, které napadené nebyly a které naopak byly (napadená místa kopírovala lešení). Vzhledem ke konstrukčnímu systému objektu nemohlo dojít např. k termoprecipitaci.

                                                 
                    Obr. 15 - Kontaminace fasády od podlážky lešení, zdroj: Ing. Ivan Vaněček, CSc

Pokud se týká řas, je jejich výskyt téměř vždy spjat s se zdojem vlhkosti, buď od kapilární vzlínavosti, kdy byl aplikován ETICS v případě, že stavba měla vážné problémy s hydroizolací spodní stavby nebo od špatně provedeného oplechování atiky, kdy do ETICS vyloženě zatéká nebo může být příčinou nefunkční odvod dešťových vod např. proraženým svodem apod. Na dalším obrázku je vidět výkvět řas na zateplovacím systému bytového domě v Ostravě.

                                                 
                                       Obr. 16 - Výkvět řas, zdroj: Ing. Ivan Vaněček, CSc.

3.6  Barevné odchylky

Při posuzování vad a poruch svrchních vrstev ETICS může nastat případ, kdy se majitel objektu bude domáhat náhrady škody za barevné odchylky omítky nově provedeného ETICS vedle již provedeného ETICS. Posuzování těchto nároků může být velice problematické, protože příčiny mohou vězet jednat v přirozených vlastnostech omítkovin (barevná degradace vlivem času), ale také v nevhodném použití typu omítky, její zrnitosti apod. Např. na následujícím obrázku je vidět barevná odchylka na fasádě zatepleného objektu nemocnice v Kolíně. Jak bylo zjištěno, nejednalo se přímo o použití jiného odstínu barev, ale o to, že na vrchní část fasády byla použita omítka s jinou zrnitostí než na spodní část. Jinak se také chová omítka na ETICS a na podkladu, kde nebyl ETICS proveden, jak ukazuje další obrázek. Nesmí se také zapomenout na zjištění použitých typů omítek. Pokud vedle stávající silikátové omítky bude aplikována omítka silikonová (ač stejného barevného odstínu) nebude výsledek díky vlastnostem omítek stejný.


                           Obr. 17 - Vliv rozdílných zrnitostí na vnímání barev, zdroj: Ing. Petr Lorenc


        Obr. 18 - Barevné rozdíly na zateplené a nezateplené části rodinného domu, zdroj: Ing. Petr Lorenc

4  ZÁVĚR

Vady a poruchy svrchní vrstvy ETICS jsou oproti jiným typů vad více viditelné. Mohou se projevit různými typy trhlin, výkvěty, zvýšenou prašností, kontaminací plísněmi, řasami, rozdílnými barevnými odstíny apod. Systematické zatřídění těchto vad a poruch, včetně jejich dokumentace a zjištění příčin jsou podle mého názoru základem jakékoliv systematické práce soudního znalce.
Cílem článku bylo pouzkázat na vztah mezi indexem HBW, teplotou ve svrchní vrstvě ETICS a vadami, které to může způsobit. Nevhodná volba indexu HBW však není jedinou příčinou, většina další příčin vad a poruch spočívá převáženě v použití nevhodných, či přímo zakázaných technologických postupů nebo použití necertifikovaných součástí prvků ETICS.
Závěrem bych rád poděkoval pánům Ing. Petru Lorencovi a Ing. Václavu Dolejšovi za odborné konzultace a poskytnutí rozsáhlé fotodokumentace.

                                                                                      Autor: Ing. Bc. Aleš Zvěřina
                                                           (příspěvek byl uveden na studentské konferenci JuFoS 2012)


Zdroj: Literatura, zákony, vyhlášky, internetové stránky a komentáře
[1]  VÖRÖS, František. Zateplování budov stále na vzestupu. Tepelná ochrana budov, 2012, roč.15, č. 1, s.11.
      Praha : CZB ČR, o.s., ČKAIT. 2012. 52 s.
[2]  LANK, Jiří; HLAVÁČEK, Pavel. Rekonstrukce fasád. Brno: ERA group spol. s r.o.. 2006. 94 s.
      ISBN 80-7366-072-5.
[3]  ZACH, Jiří; HELA, Rudolf; HROUDOVÁ Jitka; SEDLMAJER, Martin. Vývoj tepelně izolačních omítek
      pro zateplování a sanaci stavebních konstrukcí. Košice: Technická univerzita Košice. 2012. 126 s.
      ISBN: 978-80-553-0798-5.
[4]  SVOBODA, Pavel. Nejčastější nedostatky při provádění vnějších tepelně izolačních kontaktních systémů
      (ETICS) a jejich následné poruchy. Olomouc: S-Therma. 2007. 28 s.
[5]  Doslovný překlad by mohl znít špendlíková dírka, tedy dírka od špendlíku, není mi znám český termín
      pro tuto vadu, obecně se používá anglický termín.
[6]  LORENC, Petr. Pinholes – dírky v omítce. Informace PM. Brandýs nad Labem: BAUMIT s.r.o.. 2010. 2 s.
[7]  Např. se může jednat o míchání malým nástavcem na vrtačce, což je kompenzováno o to delším
      mícháním, přičemž vírem je do omítky vnášen vzduch, dále se může jednat o nanášení příliš tlusté
      vrstvy nebo o strukturování omítky za syrova bez stírání šlemu.
[8]  VANĚČEK, Ivan. Poruchy tepelněizolačních systémů III. část.  Spektra, 2005, roč. 5, č. 3, s.36.
      Praha: ATEMI s.r.o.. 2005, 48 s.
[9]  KAULICH, Viktor. Termoprecipitace a její vliv na kvalitu povrchů fasád. Dektime, 2/2010, s. 24.
      Praha: DEK a.s.. 2010, 42 s. ISSN 1802-4009.
[10]  HEJHÁLEK, Jiří. Speciální povrchová úprava tepelně izolačních systémů s uhlíkovými vlákny.
        Stavebnictví a interiér 6/2011.
        Dostupné z: http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/capatect-carbon-pro-odolne-fasady/

< Předchozí