Znalectví a vodohospodářské stavby

    Discipliny vodní stavby a vodní hospodářství byly a jsou vyučovány na stavebních fakultách VUT v Brně a ČVUT v Praze. .
    Bývalé katedry hydrotechniky, zdravotního inženýrství a hydromeliorací (nyní ústav vodních staveb, ústav vodního hospodářství obcí a ústav vodního hospodářství krajiny) na Vysokém učení technickém v Brně připravovaly a připravují studenty pro zaměstnání v projektových ústavech, dodavatelských firmách, státní správě, vědeckých ústavech, školách. Předměty přípravné i aplikační jako matematika I. a II., fyzika, stavebná mechanika, pružnost a pevnost, dynamika, geologie, hydrogeologie, hydraulika, hydrologie,  klimatologie, mechanika zemin, zakládání staveb,chemie vody, hydrobiologie,vodárenství, domovní instalace, stokování a čištění odpadních vod, provádění staveb, vodní stavby, technologie vody, lázeňství, hygiena sídlišť, hydromeliorace, čerpadla a čerpací stanice, přehrady, jezy, vodní cesty, využití vodní energie, úprava vodních toků, vodohospodářský výzkum, oběh vody v přírodě, vodní systémy krajiny, vodní hospodářství krajiny, ochrana jakosti povrchových a podzemních vod ochrana a tvorba krajiny a životního prostředí, ekologické inženýrství a další,discipliny, doplněné ročníkovými projekty, praxemi i dalšími formami studia  (doktorandským a postgraduálním studiem) tvořily a i v současnosti tvoří odborný základ budoucích stavebních inženýrů – vodařů.
    Doktorandské studium je vypisováno pro nadané mladé absolventy fakult na vybraná, v praxi potřebná témata. Postgraduální studium oboru Soudního znalectví, zaměřené mimo jiné na Ekonomiku – Ceny a dohady nemovitostí a Stavebnictví  je již řadu let  přednášeno na Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně.
     Z vlastní praxe absolventa stavební fakulty vodohospodářského směru z roku 1957, projektanta – vodaře, vedoucího provozu městské vodárny ve Zlíně, přípraváře a stavbyvedoucího Ingstavu Brno, pracovníka vodohospodářského výzkumu a znalce od roku 1972 i z vice jak čtyřicetileté spolupráce s Ústavem soudního inženýrství VUT v Brně mohu potvrdit stovky soudních sporů u bývalých státních arbitráží i u soudů všech stupňů, týkajících se závad vodohospodářských staveb, pro něž bylo nutno vypracovat znalecké posudky, velmi často revizní znalecké posudky.

Závady vodohospodářských staveb je možno zjednodušeně rozdělit do tří oblastí:

a)    Závady, které byly způsobeny nedostatečnou, neúplnou či nevhodnou projektovou dokumentací.

b)    Závady způsobené nevhodnými technologickými postupy dodavatelů – zhotovitelů.

c)    Závady způsobené nevhodným provozováním vodohospodářských staveb.

     Projektová dokumentace by měla být vždy zpracována s dokonalou  znalostí norem, vyhlášek a standardů. U vodohospodářských staveb, na které často – i když někdy jen během části ročního období – působí spodní voda, zvýšený vodní tlak, vodní eroze – je důležitá předprojektová příprava – hydrogeologický průzkum a podklady hydrologické. Zejména u liniových staveb je znalost podloží důležitá a to nejen z hlediska budoucí životnosti správně provedené stavby, ale i z ekonomického hlediska – ceny díla. Před časem mně sdělil jeden můj bývalý posluchač nehorázný poznatek: "Jedna velká vodohospodářská stavební firma s působností v moravskoslezském regionu prý vyhrává tendry způsobem podání nejnižší nabídky, když již dopředu má dohodnuto, že investor schválí další dodatky ke smlouvě o dílo. Dodatky se vypracují zejména na často jen fiktivní změnu geologie v trase (zdraží výkopové práce), fiktivní pažení rýh, podstatně zvýšené množství zemních prací, nutnost čerpání spodní vody v průběhu stavby, odvoz nepoužitelné vytěžené zeminy pro zpětné uložení, dovoz štěrkopískového materiálu, provedení tlakové hydroizolace z titulu agresivní spodní vody a další." Tyto manýry jen dokreslují současnou úplatnost a korupci všude kolem nás.
     Méně závad bývá z titulu špatného hydraulického řešení. Vyskytují se však chybné projekty, jejichž důsledkem bývá nedostatečný vodní tlak ve výšších podlažích u výškově exponovaných budov, nebo ve větších areálech u budov, vzdálených od místa přípojky. Projektanti sice spočítají maximální hodinovou potřebu, zapomínají však na tzv. špičkové odběry. Ty se projevují zejména v areálech s velmi podobným režimem konzumentů, na příklad u nemocnic, kdy ranní špička – mytí, sprchování, použití záchodů – se soustřeďují do velmi krátkého intervalu. A nejhorší situace s poddimenzovanými špičkovými odběry jsou v případech napojení těchto konzumentů při čerpání do zásobovací sítě přes tlakové nádrže.
    V minulosti (až téměř do konce minulého století) se  striktně nevyžadovalo hutnění zemních ochranných hrází. Ze zkušeností vím, že hráze nebyly hutněny po vrstvách ježkovými válci. Zemina se navážela sklopnými auty a rozhrnovala buldozery. I když se v průběhu životnosti zemní tělesa hrází  “sedáním” zčásti “dotvarují”, nejsou často při povodních schopny odolávat vodnímu tlaku a dynamickým účinkům priudící vody v bystřinném režimu, ani vodní erozi
    Vzpomínám i na další nedostatek projektu, kdy pro horský hotel, napojený na níže situovaný zdroj podzemní vody (lesní svahový pramen) byla později navržena čistírna odpadních vod, bez průzkumu okolí. Odpad z této ČOV byl vyústěn do svahu nad zdrojem podzemní vody.

     Závady způsobené nevhodnými technologickými postupy použitými v průběhu stavby jsou bohužel dosti častým jevem. Nekvalita bývá tolerována stavebními dozory, autorskými dozory buď z nezkušeností, nebo – a to častěji – že se kvalita na našich stavbách od dob znárodnění průmyslu nikdy moc nehlídala. Působil jsem jako stavbyvedoucí na velkých vodohospodářských stavbách v bývalé ČSR a řadu let i na stavbách v zahraničí, kde se tvrdě dodržovaly americké (ASTM) i britské normy (British Standard). Pro zemní tělesa – násypy – byly prováděny výběry zemníků s vhodnými zeminami. Násypy se hutnily po 30 cm vrstvách při požadavku optimální vlhkosti (pro získání předepsané hodnoty Proctor Standard). A následně se prováděly laboratorní testy odvrtů. Pokud test nevyšel, celá vrstva se musela rozdiskovat a hutnit s kropením znovu. Podobně to bylo s kvalitou betonů, živičných povrchů, odvodňovacích drénů s předepsanou granulací obsypu optimálního filtru, kontrolovaly se vrstvy tlakových hydroizolací a další. Naše stavby v důsledku toho nejen že jsou velmi často předražené (pro korupční jednání), ale mají většinou i sníženou životnost, takže ve srovnání s okolními vyspělými státy se předražení násobí. Nemalým problémem jsou dlouhé doby výstavby, které umožňují investoři zhotovitelům. Nevyužívání pracovní doby, nedokonalé vedení staveb mistry a stavbyvedoucími: Sleduji často s hrůzou výstavbu a rekonstrukce liniových vodohospodářských staveb, ale
i silnic s vadami, na které jsem nebyl v zahraničí zvyklý. Vzpomínám na Profesora Gartnera, na jedné z přednášek geologie, který již v době, kdy se stavěla “Tišnovka” říkal: “Hemží se to tam dvěma kopáči, stroje odstavené...” Ano, tak se pracuje i u nás. Nekvalita násypů pod živičnými povrchy, pod dlažbami, betonovými zpevněnými plochami, neprovádění správného  hutnění má za následek, že se často po první roku objeví snížené povrchy, u silnic “vylisované koleje”. I úpravy povrchů (“záplatování” děr) má svoje technologická pravidla. A dlouhé doby výstavby obtěžují občany pro dlouhodobé výkopy, v době dešťů plno bláta, v době sucha plno prachu atd.

Se závadami způsobenými nevhodným provozováním vodohospodářských staveb jsem se setkal při zajišťování podkladů pro znalecké posudky na příčiny závad, způsobené povodněmi.
Byly to:
a)    Neudržování koryt řek ve stavu, které byly projektovány, např. pro Q100 (stoletou vodu). Dna koryt toků
       bývají pravidelně po předchozích vyšších průtocích (zejména po tání sněhu) zanešena sedimenty
       –  hlinitými, štěrkopískovými naplaveninami – v jednom případě to bylo místně až o 65 cm.
b)    Při sypání ochranných hrází nebývají dodrženy pevnostní parametry. Hráze byly sypány vozíky
       z polní drážky (postavené v budoucí koruně hrází.) důlní haldovinou.
c)    Důsledkem neprovádění hutnění byly poklesy, podle dodatečně provedené nivelace - kóta
       koruny hráze byla anížena až o 1,60 m. V jednom případu bylo tělese ochranné hráze zabudováno
       podélně, zhruba v těžišti profilu vysokotlaké potrubí zemního plynu – ocelové, svařované potrubí, nad
       nímž nebylo ani možné provádět hutnění z obavy před porušením svarů a pozdějším pravděpodobným
       výbuchem.
d)    Hráze neměly pod vzdušným lícem provedenou patní drenáž, která má snižovat průsak zemním
       tělesem hráze.
e)    Návodní líc takto nedostatečně provedených hrází nebyl chráněn proti vodní erozi.
f)     Desítky roků nebyly odstraňovány z průtočného profile vzrostlé keře a stromy, jejichž vyhnilé části
       kořenů vytvářely průsakům cesty a které rovněž snižují průtokovou rychlost a tím následně i průtočná
       množství.
g)    Zaústění dalšího toku v místě těsně před protržením hráze bylo provedeno pod větším úhlem
       než povoluje norma, takže přítok z připojeného toku se stal pro hlavní tok z hydraulického hlediska
       brzdícím elementem. Z výše uvedených nedostatků je zřejmé, že původně navržený průtočný profil
       pro Q100 se po poklesech nehutněných hrází, netěžení usazených naplavenin ze dna i keři a stromy,
       zasahujícími do průtočného profilu nesplní projektovaný předpoklad (snížením rychlosti proudění
       ani průtočného množství).
h)    Vodní elektrárny nedodržují velmi často vymezené kóty hladin retenčního prostoru, které by snižovaly
       zisk provozovatelům nižší výrobou elektřiny.

     A ještě jednu zkušenost bych rád uvedl. Pro dodatečné vyhotovení znaleckého posudku (cca jeden rok po záplavě) poškození nemovitostí vysoké tržní ceny při povodni jsem v rámci místního šetření využíval i sdělení Městské Policie a Hasičského záchranného sboru i záznam povodňové komise, předané mně objednatelem posudku. Po předání vyhotoveného posudku jsem byl nemile překvapen při zjištění, že byly uvedené podklady dodatečně změněny. Podle objednatele posudku to údajně “dokázal” představitel města a člen jedné z dotčených institucí.

     V omezeném rozsahu tohoto článku nebylo možné uvést další, vyskytující se nedostatky, které jsou příčinami závad vodohospodářských staveb, zbytečných soudních sporů a mrhání státními penězi a tedy
i penězi nás, občanů tohoto státu.

 
                                                                                 doc. Ing. Bohuslav Pivoda,CSc.
                                                                                                   znalec  
Zpět na Stavebnictví   

Zkratky:
VUT - Vysoké učení technickí v Brně
ČVUT - České vysoké učení technické v Praze
ASTM - American Society for Testing and Materials