Činnost soudního znalce a nezávislého odborníka v oblasti Ošetřovatelství
Činnost soudního znalce a nezávislého odborníka v oblasti Ošetřovatelství
Posuzování kvality poskytované ošetřovatelské péče ze strany soudního znalce musí být realizováno nezávisle a objektivně, s ohledem na etické a morální zásady znalecké činnosti.“
Ošetřovatelství má nezastupitelné postavení v péči o zdraví člověka. Ošetřovatelskou péčí se rozumí soubor odborných činností zaměřených na prevenci, udržení, podporu a navrácení zdraví nebo alespoň dosažení maximálně možné úrovně nezávislosti při současném minimalizovaní důsledků nemoci jednotlivcům i rodinám. Součástí ošetřovatelství je péče o nevyléčitelně nemocné, zmírňování jejich utrpení a zajištění klidného umírání a důstojné smrti.
Ošetřovatelská péče si v ústavní, ambulantní, ale i v komunitní péči vytvořila vlastní pole působnosti, v němž ošetřovatelský personál pracuje výrazně samostatněji. Jedná se o základní, speciální i vysoce speciální ošetřovatelskou péči, která obsahuje všechny odborné aktivity sester v souvislosti s ošetřováním pacientů všech věkových slupin. Tato činnost sestry je nezastupitelná, nepostradatelná a zodpovědná a proto musí být prováděna s vysokou mírou kvality a bezpečí.
Kvalitu péče určují ošetřovatelské standardy, které současně stanovují měřitelná kritéria a také kvalitně vedená dokumentace. Průběžné hodnocení péče nebo zpětné hodnocení péče probíhá zejména na základě analýzy zdravotnické dokumentace.
Je nezbytné poskytovat kvalitní a bezpečnou ošetřovatelskou péči a nezáleží na tom, je-li realizována v lůžkových zdravotnických zařízeních, v zařízeních následné péče, v pobytových zařízeních sociálních služeb nebo ve vlastním sociálním prostředí pacienta, tedy doma. Má pouze určitá personální a technická specifika, která je nutné akceptovat. Shodná ošetřovatelská aktivita by měla být prováděna na stejné úrovni, a za naplnění stejných podmínek, bez ohledu na místo provedení. Rozsah ošetřovatelských činností/intervencí je zcela v kompetenci kvalifikované sestry. Sestra poskytuje ošetřovatelskou péči samostatně a nese za ní také odpovědnost. Poskytování ošetřovatelské péče, a tedy i výkon profese sestry, je velmi náročné povolání. Správně provedená a cílená ošetřovatelská péče, ošetřovatelské činností, odborné výkony i edukace sestrou zajišťují kontinuitu zdravotní péče.
Stížnosti na poskytnutou ošetřovatelskou péči jsou podávány např. z důvodu nevhodné, neodborné a nedostatečné komunikace, nedodržení standardních postupů, špatně naplánovanou péči, na nevhodně zvolené intervence apod. Správný postup ošetřovatelského personálu lze prokazatelně doložit kvalitně vedenou dokumentací. „Co není zaznamenáno, jako by se vůbec neprovedlo.“ U některých stížností se sestry brání argumentací, že ošetřovatelskou péči poskytly, ale pouze ji nezaznamenaly, tudíž ji nemohou prokázat. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že přesné zdokumentování poskytované péče je jedním z indikátorů hodnocení kvality péče. Budeme si muset zvyknout, že nástrojem pro kvalitně poskytovanou ošetřovatelskou péči není jen kvalifikovaná, mnohdy vysokoškolsky vzdělaná sestra, ale mimo jiné, i kvalitně provedená administrativní činnost a kvalitně vedená ošetřovatelská dokumentace.
Správné vedení ošetřovatelské dokumentace má za cíl chránit pacienty tím, že bude zajišťovat kvalitu a standard ošetřovatelské péče, kontinuitu péče, lepší komunikaci a předávání informací mezi členy víceoborového zdravotnického týmu, přesný popis plánu péče a realizaci poskytované péče, možnost včas vyhledávat možné vznikající problémy, např. každou změnu zdravotního stavu pacienta, nežádoucí účinky nebo mimořádné situace. Dokumentaci mohou doplňovat další záznamy, např. překladová zpráva, hodnocení soběstačnosti, hodnocení bolesti, záznam ošetření chronických ran, hodnocení rizikového pacienta, a jiné hodnotící škály a formuláře dle klinického onemocnění a aktuálního zdravotního stavu pacienta.
Kvalitní vedení ošetřovatelské dokumentace je odrazem úrovně profesionální a kvalitní praxe. Účelem dokumentace není jen samotné zaznamenávání konkrétně poskytované péče, ale především ucelený obraz o fyzickém, emocionálním i sociálním stavu klienta, jeho reakcí na lékařské i ošetřovatelské intervence a zajištění kontinuity zdravotní péče.
Vlivem měnící se společnosti, demografických podmínek, prodlužováním věku obyvatel se také mění potřeby a vazby lidí s okolním světem. Na tomto základě vyrostla celá řada specializovaných ošetřovatelských oborů, v nichž dominují sestry. Jsou schopné samostatně poskytovat individuální ošetřovatelskou péči a současně převzít za tuto činnost odpovědnost.
Autor: PhDr. et Mgr. Hana Plachá
Soudní znalec, konzultant a poradce v oboru ošetřovatelství
Nejvíce navštěvované články
- Jak se stát soudním znalcem?
- Rok 2012 a novela zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících
- Vady a poruchy svrchní vrstvy vnějších kontaktních zateplovacích systémů (ETICS)
- Znalec a občanské soudní řízení
- Bezriziková míra výnosnosti
- Vady a poruchy ETICS z hlediska porušení mechanické odolnosti a stability ETICS
Nejnovější články
- Činnost soudního znalce a nezávislého odborníka v oblasti Ošetřovatelství
- Odměny soudních znalců se zatím měnit nebudou, rozhodl Ústavní soud
- Návrh vyhlášky, kterou se stanoví seznam oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti
- Představení publikace Znalecké právo
- 9. reportáž: Znalecká činnost v oblasti soudního lékařství s prof. MUDr. Miroslavem Hirtem, CSc.
Etický kodex
Znalec by se měl orientovat v právních normách a dodržovat právní předpisy, zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při výkonu znalecké činnosti dozvěděl. Měl by být nestranný a využívat všech svých znalostí. Mimo toho by měl mít potřebné vzdělání, zkušenosti v praxi a nakonec by měl neustále zvyšovat svoji odbornou kvalifikaci.Znalci jsou jmenování ministrem spravedlnosti nebo z jeho pověření předsedou krajského soudu. Znaleckých oborů je 49 počínaje Bezpečností práce a konče Zemědělstvím. Znalcem se dotyčná osoba může stát, pokud sama o jmenování požádá nebo ji navrhne státní orgán, vědecká instituce, vysoká škola či organizace. Podmínkou jmenování je státní občanství České republiky, dále se může znalcem v České republice stát občan jiného členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo povolení k trvalému pobytu na území České republiky, nebo státní příslušník jiného než členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území České republiky. Musí být způsobilý k právním úkonům v plném rozsahu; bezúhonný, tj. nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, nebo za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti znalce, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena; nebyl v posledních 3 letech vyškrtnut ze seznamu znalců a tlumočníků pro porušení povinností podle zákona o znalcích a tlumočnících. Právo vykonávat znaleckou činnost zaniká smrtí znalce; prohlášením za mrtvého; zbavením způsobilosti k právním úkonům, nebo omezením způsobilosti k právním úkonům; pravomocným odsouzením za úmyslný trestný čin nebo pravomocným odsouzením za nedbalostní trestní čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti znalce; pravomocným uložením sankce vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků; nebo na základě písemné žádosti o vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků podané ministerstvu spravedlnosti nebo předsedovi krajského soudu.